tetrix blog

Sweatshop

Sweatshop, továrna Kuk Dong v Mexiku 24.3.2008 0:49

Termínem „sweatshop“ se označují výrobní podniky, kde nejsou dodržovány ani základní úrovně pracovních podmínek. Tyto „manufaktury“ se obvykle otevírají v zemích třetího světa, kde je všeobecná bída a nouze o práci. Díky špatné ekonomické situaci jsou lidé ochotni pracovat za pro nás neuvěřitelně nízké mzdy (i kolem 100 Kč měsíčně!) aby vůbec přežili. Realita je krutá, např. pracovní doba minimálně 10 hodin denně, dvě pauzy denně na toaletu, vedro, vzduch zamořený chemikáliemi, absence pitné vody… neexistuje dovolená, neexistují odbory, tresty za sebemenší porušení řádu jsou kruté – vysoké peněžní pokuty i bití, či jiné fyzické tresty. Pracovníci/pra­covnice přicházejí obvykle z nerozvinutých vesnic do továren ve velkých městech ve velice mladém věku (často mladší než 18 let a výjimkou není ani dětská práce). Navštívit svoji rodinu mají dovoleno pouze jednou ročně. Po několika letech jsou fyzicky vyčerpaní, často nemocní díky nevyhovujícím pracovním podmínkám, a o práci přicházejí.

Transnacionální korporace využívají těchto manufaktur ke snižování svých výrobních nákladů. Aby ovšem nebyla poškozena image těchto firem, zadávají tyto práce jako zakázky místním firmám a majitelům manufaktur. Obchodní dohody a seznamy takových dodavatelů jsou obvykle velmi přísně střeženy a nedostávají se na veřejnost.

Využívání lidské práce ve špatných pracovních podmínkách a za neúměrně nízkou mzdu využívají nejen textilní firmy (např. Adidas, Fruit of the Loom, Gilden, Hanes, New Yorker, Fishbone, Zara). Sweatshopů využívají i např. výrobci elektroniky a dokonce i některé české firmy. Tímto výčtem však seznam zdaleka nekončí. Jistotou, že zboží bylo vyrobeno v závodech, kde se dodržují lidská i pracovní práva, je zboží označené symbolem Fair Trade. U něj by zákazník měl mít garanci, že celý řetězec od výroby až po prodej byl kontrolován a při výrobě a distribuci nebyla porušována lidská ani pracovní práva.

Pro další informace o tématu sweat­shopů doporuču­ji některý z mnoha dokumen­tárních a hraných filmů, např. Džíny z Číny (uvedený na festivalu Jeden svět 2007) nebo A Killer Bargain (uvedený na stejném festivalu letos).

Posted on Mar 24, 2008 in myšlenky | Comments Off


Kongo

Konžský voják ukazuje na kameru na prstech počet žen které zneužil12.3.2008 21:05

Jedním z nejzajímavějších dokumentů na festivalu o lidských právech Jeden svět byl snímek americké režisérky Lisy Jacksonové Kongo: hluboké ticho, mj. oceněný speciální cenou poroty na letošním Sundance. Velice citlivě zpracovaný materiál, sestavený ze sugestivních výpovědí konžských žen, které byly mučeny a znásilněny vojáky, bojujícími v občanské válce zuřící v zemi již od roku 1997. Příběhy, nad nimiž na jednu stranu tuhne krev v žilách a na druhou stranu se vaří nenávistí k těm, kteří se takto mohou chovat k lidem. Primář místní konžské nemocnice, pomáhajícím zraněným ženám, se pozastavuje nad neuvěřitelnou krutostí vojáků, kteří ani v sebemenším nelitují svých činů a nedokáží projevit sebemenší soucit s lidskou bytostí.

Trailer a popis: http://www.ces­katelevize.cz/spe­cialy/jedensvet2008/tra­ilery/12662

Posted on Mar 12, 2008 in kultura | Comments Off