Být zcestovalý
20.1.2008 0:15
Na závěr méně intelektuálně vyzrálého týdne
následuje zpráva z internetového dění. Na Internetu existuje skupina
lidí, dobrodruhů, kteří založili vlastní cestovatelskou stránku
nejzcestovalejších lidí světa. Aktivně se na ní podílí přes dva
tisíce účastníků a neustále doplňují nejnovější poznatky a
zkušenosti s cestováním z nejrůznějších koutů země. Zeměkouli
rozdělili svým hlasováním na více než šest set oblastí a soutěží mj.
v tom, kdo navštívil těchto oblastí nejvíce. Motivací však není pouhé
prvenství v tabulce, nýbrž pravý nefalšovaný požitek z nezávislého
cestování a možnost podělit se o své zkušenosti s podobně
smýšlejícími kamarády z celého světa. A v neposlední řadě
i možnost veřejně se pochlubit skutečností, že se odvážili do
některé z velmi nebezpečných, nehostinných a
životu člověka nebezpečných částí světa.
Užitečná stránka podporující ty opravdově nezávislé cestovatele. Navštivte…
Klouzačka na Strahově
6.1.2008
V sobotu v noci čerstvě napadl sníh,
a tak jsme si ho užívali celé nedělní odpoledne. Na strahovském
parkovišti se vždycky když nasněží sejde skupinka lidí, kteří tam
driftují s auty, teda kloužou se po ujetém sněhu. Cílem je udělat co
největší parádičku, co největší smyk, co nejefektněji se otočit,
zahrabat, odhodit sníh, a hlavně, nenabourat se při tom. Mrkněte na naše
video z téhle akce.
Zase jsem poznal novou zábavičku …
Dakar
7.1.2008 15:58
Letošní třicátý ročník závodu Rallye Paříž-Dakar se
poprvé ve své historii nejede. Týmy, které se na
závod usilovně připravovaly celý rok, dostaly červenou. Na vině jsou
hrozby teroristických útoků alžírských a malijských skupin napojených
na Al-Kaidu. Prvním jejich pokusem o strhnutí pozornosti bylo
brutální vyvraždění francouzské rodiny na pikniku u hlavní silnice
poblíž mauritánského Alegu, dosud bezpečné oblasti. Ani tisíc
mauritánských vojáků nedokáže uhlídat všechny účastníky před
možným napadením. Koneckonců několik vojáků přišlo o život při
přepadení jejich odlehlé základny jen pár dnů po
přepadení bezbranných francouzských turistů.
Guerrilové skupiny si hlídají své nehostinné teritorium uprostřed Sahary, kde přežívají a kde se vycvičují k boji. Očekávání dobrodružného závodu plného nejmodernější techniky, adrenalinu a bohatých sponzorů se tedy bude muset nejspíš uskutečnit někde jinde, v prostředí, které je takovým hodnotám více nakloněné. Teroristé ho do „své“ pouště vpustit nechtějí a lokální vlády jim v tom nejsou schopny zabránit. Co třeba čínská poušť Gobi?
ITER
7.1.2008 15:21
Zní to jako fantastická hudba
z budoucnosti - v nejbližších několika letech bude ve Francii postaven
první prototyp fúzního reaktoru, který bude schopný vyrábět energii
„z ničeho“. Instalovaný výkon pokusného reaktoru ITER bude 600MW,
tedy více než čtvrtina výkonu dnešních dvou bloků Temelína.
Spotřebovávat bude však nikoliv obohacený uran, ale pouze vodu a lithium.
Několik gramů této látky dodá reaktoru palivo pro až deset minut provozu.
Výhodou je, že při fúzní reakci nevzniká velké
množství nebezpečných odpadů, jako při provozu jaderných elektráren.
Vzhledem k obrovské technické i ekonomické náročnosti se na projektu
podílí téměř celý svět (EU, USA, Japonsko, Čína, Indie, Jižní
Korea a nově i Brazílie). Stavba má být dokončena v roce 2016 a
následně má být postavena i první elektrárna tohoto druhu na světě.
Kolem roku 2040 by mělo být lidstvo schopno vyrábět elektřinu téměř
zadarmo.
Když si představím, co by se za několik desetiletí stalo při celosvětovém rozšíření elektráren tohoto typu, dospívám k myšlence, že jednoho dne bychom mohli mít elektřinu k dispozici úplně všude a zdarma. A při její aplikaci ve vytápění nebo odsolování mořské vody bychom mohli osídlit i dnes těžko obyvatelné oblasti, při aplikaci v pohonu dopravních prostředků bychom se mohli přemisťovat vlaky, auty téměř bez omezení kdykoliv a kamkoliv, navíc bez zátěže životního prostředí. Pokud by se elektřina, jako jeden ze vzácných a drahých zdrojů dnešní společnosti, stala bezcennou, změnilo by to bezesporu zásadně životní styl budoucích generací.
Klaus
5.1.2008 16:26
V prvním čísle letošního Respektu vyšla
krásná karikatura novoročního projevu, charakterizující vztah
Václava Klause k občanům v čase blížících se
prezidentských voleb.
O vědě
5.1.2008 01:10
Novoroční Sváteční poselství v České
televizi pronesl astrofyzik RNDr. Jiří Grygar (70 let). Náplní byl
popis role vědy v dnešním světě a hledání důvodů, proč se
v dnešní době vědě věnovat:
„Technika rychle proměňuje způsob naší existence, tempu se nejsou mnozí schopni přizpůsobit a tak hledají různé náhražky v pověrách, pavědách, plytké zábavě. O naší budoucnosti rozhodne (stejně jako rozhodlo o naší minulosti doposud) to, zda budeme rozvíjet vědu a techniku, a nebo jí budeme opovrhovat. A zda se budeme podle svých možností snažit o další vzdělávání, a nebo budeme trávit čas a energii hloupostmi, které jsou nedůstojné poddruhu homo sapiens sapiens.“
Saudek
4.1.2008 23:30
V polovině listopadu odvysílala ČT pořad
13. komnata Jana Saudka, ve kterém se snaží Jana Obermannová proniknout
velice tvrdou maskou světoznámého fotografa. Z jeho úst zazněly
zajímavý výroky, například odpověď na otázku kolik měl
v životě žen:
„Co je to mít ženu? Není možno vlastnit ženu, to je jako kdybyste chtěla mít vítr, nebo řeku…“
Janova současná přítelkyně (editorka českého společenského periodika) na otázku „Myslíte si, že Jan je zadaný?“ odpovídá:
„Jan nemůže být nikdy stoprocentně zadaný, protože chce být volný.“
Čím je Saudek pro některé ženy tak okouzlující, že se o něj starají a tolerují mu jeho nespoutanost? Svoji světovou proslulostí, z osobních charakteristik citlivostí, hloubkou svého srdce, svým zvláštním humorem, bleskovými reakcemi, teatrálností chování a tím, že se zásadně nebojí mluvit o nepříjemných věcech, činí to ale příjemným způsobem s citlivostí a taktem a vážné věci zlehčuje.
Obermannová nastiňuje situaci, ve které se snaží Saudkovi předhodit tradiční rodinné hodnoty:
„Já jsem měla tatínka a ten mě…“ „miloval“, doplňuje Saudek. „…miloval a kvůli mně nikdy třeba neodešel od maminky.“ „Ano, to je krásné, to je důkaz lásky.“ „A víte, že já to tak jako do dneška beru.“ „To je důkaz lásky.“ „A je to pro mně strašně důležité.“ „Vytrvat, a sloužit až do roztrhání těla. A to já nejsem řadové služby schopen, já jsem vždycky zdrhnul. Jsem lacinej frajer zkrátka, nezodpovědnej, kterej po sobě nechává sebevraždy, umírající matky, zničený děti a alkoholičky a jenom proto abych udělal pár obrázků. Ale já bych ty obrázky nikdy, kdybych byl dobrý manžel, tak bych nikdy ty obrázky neudělal. Jsem zkrátka vyměnil neštěstí některých lidí za svoje sobectví a za svoje fotografie.“
Část svého utrpení, ač o něm nerad mluví, vkládá do svých obrazů. Je hlubokým člověkem, který na veřejnosti nosí naprosto jinou tvář, než jakou ve skutečnosti má.
Na závěr dokumentu padla přímá otázka:
„Jeníčku, a tak mě řekněte, co je vaše třináctá komnata podle vás?“ „Strach. Strach ze zapomnění, z neúspěchu, z toho, že už budu muset jít, a to se mi ještě nechce. Strach. A v noci to přichází, a takhle mezi lidmi, mezi milými lidmi, to naprosto odezní a taky pomáhá alkohol samozřejmě. Ale někdy v noci to není dobré. To je hrůza ze smrti, zapomnění, což je totéž, a z konce.“
Nápadně tento strach z prázdnoty připomíná leitmotiv Bergmanova filmu Lesní jahody, ve kterém se hlavní hrdina, uznávaný, ale osamělý věděc ocitá ve svých snech v prázdnotě, zažívá pocity nenaplněnosti, blízkost smrti a strach z ní.
Možná je na vině citová neschopnost se dlouhodobě vázat na jednoho člověka, která v případě umělce je danajským darem, umožňující na jedné straně vtěsnat do díla silné emoce, na straně druhé však nemožnost vyrovnat se s životem takovým, jaký je.
Bezdomovec
4.1.2008
N@va se chytla příběhu bezdomovce,
díky jehož nálezu přežilo dítě odložené v popelnici. Především
díky jeho popularitě dostal obecní byt, poukázky na jídlo na celý rok. Od
sponzorů, kteří se chtěli v mediální kauze zviditelnit. Jak málo však
víme o duši lidí bez domova, jak málo víme, co jim opravdu schází.
Většinou si neuvědomujeme, že tito lidé nejsou jen v sociální nouzi,
ale především v psychicky závažném stavu, který jejich nouzi
zapříčinil. Bezdomovec se pravědpodobně po dvou dnech chtěl všech
výhod raději vzdát a vyskočil z okna svého nového bytu. V televizi ho
označili v podstatě za blázna, což je velice jednoduché, rozhodně
jednodušší než se zamyslet a pokusit se jeho duši pochopit.
Materiální životní nouze je jen příčinou psychické poruchy, ke které došlo již někdy předtím. Nestačí odstanit projevy oné nouze, důležitější je zamyslet se nad samotnou příčinou.
2oo8
1.1.2008
Slavili jsme bujaře, tedy s partou
nejlepších kamarádů! Udělali jsme obrovskou party v prostorách
u našeho kamaráda, v Klimentské ulici. Hudba hrála naplno, pití
teklo proudem a zábava pokračovala až do půlnoci, na kterou se přesunula
na Staromák. Nakonec přišli i staří známí/téměř zapomenutí známí
a pokračovali jsme v oslavách v asi dvaceti lidech do ranních
šesti hodin.
Dnešní trend nudných party typu Václavák na N@vě, kam se lidé jdou nechat bavit, jsme prolomili, a bavili se sami.