tetrix blog

MAPE Mydlovary, únor 2008

3.2.2008 odpo­ledne 

radioactive_sm.gif MAPE je bývalá socialistická továrna na výrobu uranu z uranových rud. V dnešní době představuje díky nahromaděnému odpadu největší ekologickou zátěž jižních Čech a je pravděpodobně nejradioaktivnějším místem u nás vůbec. Jaká je současná situace v krajině v bezprostředním okolí továrny jsem se rozhodl prozkoumat vlastními silami.

Informace o MAPE Mydlovary 

V době svého vzniku, koncem padesátých let, byla po uranu velká poptávka především ze strany SSSR, který masivně vyráběl jaderné zbraně hromadného ničení.  Že u nás jsou ložiska s materiálem vhodným ke zpracování a výrobě uranu se vědělo již od dob prvních pokusů se zkoumáním radioaktiviy. I Marie Curie pracovala s českým smolincem. O půl století později se naše ruda hodila pro zmocnění jaderného arzenálu SSSR.

V přírodě se vyskytující ruda smolinec obsahuje jen velice malou část uranu, a tak se ruda dále zpracovává a koncentruje než se vyváží k oboha­cení. Proto vznikla i továrna MAPE, kde naši šikovní chemici dokázali zpracovat téměř všechny druhy rud z českých nalezišť. Použitím silných zásad a kyselin vznikal ze smolince tzv. žlutý koláč, který se pak vozil na východ, především do sovětského komplexu Ozersk (který zůstává díky koncentraci sovětského jaderného výzkumu a průmyslu nejza­mořenějším místem planety). Při zpracování materiálu v MAPE Mydlovary vznikalo množství odpadních materiálů. Z velké části především proto, že bylo potřeba dodržet shora nadiktovaný objem zpracované rudy. Chemický proces se tak opakoval v rychlých a tím pádem neefektivních cyklech, získávání bylo nedůsledné. Valná část uranu spolu s dalšími chemikáliemi končila v přilehlých jámách, zbylých po dřívější těžbě uhlí (lignitu).

Za dobu provozu továrny vzniklo osm kalojemů, odkališť, kde se postupně začaly usazovat a koncentrovat ra­dioaktivní látky. Když přišla sucha, byl prach obohacený uranem roznášen větrem z kališť po okolí. Nikomu to zvlášť nevadilo, stejně jako naprosto nevyhovující ú­roveň radiační ochrany v samotném závodu MAPE. Postupem času se podařilo radioaktivním od­padem naplnit až po okraj všech osm kalojemů, o nepředstavitelném objemu 33.361.000 ku­bických metrů vody. Těžko uvěřit, že takový objem špíny by dokázal naplnit z jedné desetiny přehradní nádrž Lipno… Kromě toho v sobě netěsné nádrže, prosakující do spodních i povrchových vod, ukrývají spolu s kyslinami a zásadami téměř 2.500.000 kg uranu.

Začátkem devadesátých let se provoz v továrně MAPE zastavil a začalo se hledat řešení jak zamezit ekologické katastrofě a celému se tomu začalo říkat rekultivace odkališť. Jak pomalu ona stagnující re­kultivace a sanace pod taktovkou podniku Diamo postupuje, je možné se přesvědčit na aktuálních fo­tografiích. V podstatě jediným zpevněným a částečně zvrchu zabezpečeným od­kalištěm je nejnebezpečněj­ší K1, na jehož hrázi bylo dříve životu nebezpečno a není radno se tam déle zdržovat ani dnes, i po navezení obrovského množství materiálu stínícího radioaktivitu usazených kalů.

Vzhledem k tomu, že podrobných studií je na Internetu dostatek, rád bych se věnoval tomu, jak samotná expedice probíhala a co nového přinesla. Cesta do Mydlovar vede z Prahy také v těs­né blízkosti elek­trárny Temelín, z jejichž věží se vznáší démonické oblaky páry. Při krátké zastávce u JETE ani v těsné blízkosti areálu nepotvrilo orientační měření zvýšené hodnoty radioaktivity (dávkového ekvivalentu). Ten se pohyboval na běžné úrovni pozadí 0,20 mi­kroSV/hod. 

V blízkosti MAPE 

MAPE je od Temelína už jen pár minut cesty. Malebnou jihočeskou krajinou plnou rybníků se dostáváme až k odbočce k areálu. Ten má rozlohu cca 1×1 km a je oplocen. U hlavního vjezdu je vrátnice a závora, zastavit se dá na křižovatce před vjezdem a dál pokračovat pěšky kolem plotu areálu směrem na jih. Orientačně zjištěná hladi­na dávkového ekvivalentu v tomto bodě již vykazovala odchylky od normálu. Vzhledem k tomu, že celý areál MAPE včetně kaliště K1 je obehnán plotem, nestihlo se na této první expedici proniknout hlouběji do areálu. Cestu skrz plot ale nebylo těžké objevit. Při obchůzce kolem areálu proti směru hodinových ručiček směrem k železničnímu koridoru ukazovala měření úrovně kolem 0,30 mikroSv/hod. tedy o polovinu více, než je normál. Samotný povrch K1 není možné vidět, neboť jeho obvodová hráz je cca 10 metrů vysoká. Bylo by nutné na ni vylézt. Zajímavé by byly hodnoty naměřené nahoře vzhledem k tomu, že od vstupu odrazují dvojí tabule o sledovaném pásmu a zdrojích radioaktivity na plotu a ještě pro jistotu jednou u paty hrá­ze.

Radioaktivní stoka prosakující z kalojemů

Jižní část areálu je oplocena a sahá až téměř k železniční trati. V této části vytékají z areálu odpadní strouhy, do kterých prosákla voda z K1. Tyto strouhy se stékají do jedné a skrz tunel pod železničním náspem odtékají kamsi dál. V místě soutoku, kde se pole postupně mění v hustý rákos, jsem naměřil nejvyšší hodnoty radioaktivity vně areálu a to až 1,30 mikroSv/hod., což je 6,5 krát více, než je normál. Člověk by se v takto zasaženém místě neměl trvale zdržovat… Na náspu trati se hodnoty pohybovaly na normálu 0,20 až 0,30 mikroSv/hod.

Kalojemy mimo areál továrny 

Druhý výstup ke K4/R již obnášel porušení zákazu vstupu, ale tato část není narozdíl od K1 oplocena. Po přelezení potrubí, kterým se pumpovaly odpady do odkališt, a slezení náspu jsem se ocitl v prostoru odkaliště. Toto místo vypadá děsivě… oranžová půda, z ní vykukující rezavé zbytky jakési konstrukce. S každým krokem směrem k vodě se na měřiči zvyšuje radiace a začínám se více bořit. Celá scenérie této zdevastované industriální pláže je silným zážitkem. Východní část pláže zakrývá rákos, jižní část tvoří násep s konstukcí a potrubími. Až ke břehu jsem se nedostal, skončil jsem asi 5 metrů od něj, neboť bořit se do oranžového čehosi, co vyzařovalo 0,70 mikroSv/hod. se mi nechtělo. Při přelézání potrubí cestou zpět jsem přišel na nejradioaktivnější věc celé expedice a tím bylo samotné potrubí, které kdysi pravděpodobně vedlo odpady do odkališť. Při náhodném odložení G-M měřiče na trubku začal ukazovat neuvěřitelně vysoké hodnoty, až 4,00 mikroSv/hod. Na tohle potrubí bych si sednout nešel a nedoporučuji toto místo nikomu z vás k posezení. Orientační měření na ostatních trubkách na konstrukci přes silnici směrem k továrně neukázalo již takto extrémní hodnoty.

Slunce zapadalo za továrnu MAPE, jejíž jeřáb se majestátně klenul nad jednou z budov. Zapadající Slunce zbarvilo do ruda i páru stoupající z chladících věží nedalekého Te­melína.

Poslední zastávkou bylo rozcestí o 500 metrů dále na východ, mezi odkališti K4/R a K4/E. Éčko je zhruba o polovinu radioaktivnější než R. Zčásti je zasypané a v současnosti roz­dělené na tři části. Již téměř za tmy jsem obešel jen jeho západní roh, do kterého stále ještě i dnes z trubek proudí jakýsi odpad. Jednu z předělovacích hrází tvoří hromada pneumatik a dalšího haraburdí, které připomíná obrovskou divokou skládku. Na detailnější průzkum bohužel již nebylo vidět, hodnoty se na hrázi pohybovaly na úrovni 0,30 mikroSv/hod. a ani při sestupu blíže k hladině znatelně nestoupaly. Opět všude půda zbarvená do rezava, scenérii zdevastované krajiny dotvářela mrtvolka žáby.

Netušil jsem, že areál je tak obrovský. Na leteckých snímcích se všechno zdá o poznání menší. Pokračoval jsem do obce Mydlovary, proslavené kromě MAPE i stejnojmenným albem skupiny Tři sestry. Veškeré nedělní podvečerní dění ve vsi se koncentruje do místní hospody na návsi. Čepují Budvar za 17,–. Cesta do Prahy po rychlostní silnici směrem na Tábor je nejrychlejším způsobem jak se dostat zpátky do metropole.

Fotogalerie

zastávka u JETE GPS: 49°10'51.568"N, 14°23'12.462"E zastávka u JETE

rybník Velké Nákří v sousedství odkaliště K4/D GPS: 49°6'6.233"N, 14°19'31.451"E rybník Velké Nákří v sousedství odkaliště K4/D

první silniční a železniční vjezd do areálu MAPE GPS: 49°5'51.616"N, 14°19'43.361"E první silniční a železniční vjezd do areálu MAPE

uzavřená cesta ke K1 GPS: 49°5'39.303"N, 14°19'47.645"E uzavřená cesta ke K1

zátiší u K1 pojmenované “Rudý Les” zátiší u K1 pojmenované “Rudý Les”

orientační měření zamoření půdy v těsném sousedství areálu MAPE GPS: 49°5'31.413"N, 14°19'49.576"E orientační měření zamoření půdy v těsném sousedství areálu MAPE

skrz plot se projít dá, vylézt na hráz K1 při troše opatrnosti asi také GPS: 49°5'30.458"N, 14°19'49.662"E skrz plot se projít dá, vylézt na hráz K1 při troše opatrnosti asi také

stoka svádějící radioaktivní průsaky z K1 GPS: 49°5'30.281"N, 14°19'49.813"E stoka svádějící radioaktivní průsaky z K1

jižní stoka, vně areálu, naměřeny i vyšší hodnoty GPS: 49°5'15.857"N, 14°19'58.833"E jižní stoka, vně areálu, naměřeny i vyšší hodnoty

radioaktivní naplaveniny, zde byly naměřeny nejvyšší hodnoty vně areálu z celé expedice GPS: 49°5'15.534"N, 14°19'58.935"E radioaktivní naplaveniny, zde byly naměřeny nejvyšší hodnoty vně areálu z celé expedice

budova v jižním cípu MAPE GPS: 49°5'16.197"N, 14°19'58.828"E budova v jižním cípu MAPE

příjezdová cesta ke K4/R, vstupu brání jen tabulka se zákazem GPS: 49°5'56.115"N, 14°20'2.51"E příjezdová cesta ke K4/R, vstupu brání jen tabulka se zákazem

konstrukce vedoucí potrubí ještě 1000 metrů k nejvzdálenějším odkalištím GPS: 49°5'56.438"N, 14°20'5.119"E konstrukce vedoucí potrubí ještě 1000 metrů k nejvzdálenějším odkalištím

odkaliště K4/R ze “břehu” GPS: 49°5'56.798"N, 14°20'5.682"E odkaliště K4/R ze “břehu”

barevná půda na vyschlé části odkaliště K4/R GPS: 49°5'58.43"N, 14°20'5.216"E barevná půda na vyschlé části odkaliště K4/R

zbytky rezavých konstrukcí v západní části K4/R GPS: 49°5'59.16"N, 14°20'5.453"E zbytky rezavých konstrukcí v západní části K4/R

“pláž” K4/R GPS: 49°5'59.405"N, 14°20'5.819"E “pláž” K4/R

měření úrovně u konstrukcí K4/R GPS: 49°5'59.177"N, 14°20'5.477"E měření úrovně u konstrukcí K4/R

jen o pár metrů dál GPS: 49°5'59.421"N, 14°20'5.72"E jen o pár metrů dál

a blíž k “vodě” již nejdu… GPS: 49°5'59.502"N, 14°20'5.744"E a blíž k “vodě” již nejdu…

nejradioaktivnější předmět je potrubí GPS: 49°5'56.519"N, 14°20'5.093"E nejradioaktivnější předmět je potrubí

naměřená hodnota 3,72 mikroSv/hod. je osmnáctkrát větší než normál GPS: 49°5'56.503"N, 14°20'5.094"E naměřená hodnota 3,72 mikroSv/hod. je osmnáctkrát větší než normál

další z odkališť, západní cíp K4/E GPS: 49°5'51.456"N, 14°20'28.635"E další z odkališť, západní cíp K4/E

roury kterými do této části stále vypouští odpad GPS: 49°5'51.699"N, 14°20'28.632"E roury kterými do této části stále vypouští odpad

měření v blízkosti K4/E GPS: 49°5'49.87"N, 14°20'31.64"E měření v blízkosti K4/E

východní část odkaliště K4/E GPS: 49°5'49.768"N, 14°20'33.614"E východní část odkaliště K4/E

měření na divoké skládce u K4/E GPS: 49°5'53.569"N, 14°20'32.849"E měření na divoké skládce u K4/E

do západní jímky odkaliště K4/E stále proudí nažloutlé odpady GPS: 49°5'51.797"N, 14°20'28.68"E do západní jímky odkaliště K4/E stále proudí nažloutlé odpady

výlevka odpadů do K4/E GPS: 49°5'51.748"N, 14°20'28.73"E výlevka odpadů do K4/E

zátiší s bagrem a Temelínem, stavba přehrady oddělující střední a východní jezero K4/E GPS: 49°5'44.501"N, 14°20'49.908"E zátiší s bagrem a Temelínem, stavba přehrady oddělující střední a východní jezero K4/E

Zdroje

google: MAPE mydlovary mapy.cz: letecké snímky turistic­ká mapa

Feb 4, 2008 1:02 am under expedice, you can trackback from your own site

No Responses

Comments are closed.